10 PŮDA – PŘEHLÍŽENÉ BOHATSTVÍ 1. Půda 1.2 Funkce půdy Půda má řadu funkcí, které členíme na produkční a mimoprodukční a dá se říci, že se tyto funkce vzájemně prolínají: Produkce potravin, technických plodin a dřeva: Půda je substrátem pro růst rostlin, až 90 % surovin pro výrobu potravin pochází z půdy. Součást suchozemských ekosystémů: Půda vytváří prostor a podmínky pro život mikroorganismů, rostlin a živočichů. Recyklace živin: Rostlinné zbytky a odumřelé organismy se v půdě rozkládají, ve složitých procesech se pak postupně vytváří humus a při jeho mineralizaci jsou následně zpřístupňovány živiny nezbytné pro výživu rostlin. Ochrana vody: Půda představuje významný retenční prostor v krajině, v němž je voda i filtrována a čištěna. Půda zadržuje a poskytuje vodu pro rostliny a organismy. Ochrana atmosféry: V půdě se ukládá uhlík, tímto procesem je omezováno uvolňování CO2 do atmosféry a takto půda přispívá k ochraně vůči skleníkovému efektu. Prostor pro člověka: Půda poskytuje prostor pro umisťování staveb, rekreační činnost a další aktivity. Z půdy pochází mnoho základních složek stavebních materiálů a průmyslových surovin (hlíny, písky, štěrky). Půda je mj. prostředím, v němž probíhá archeologický a paleontologický výzkum. Z výše uvedeného výčtu funkcí vyplývá, že půda má nezastupitelný význam nejen pro život člověka, ale celkově pro zabezpečení a zachování života na Zemi. 1.3 Historický vývoj vztahu člověka k půdě Průběh dějin lidstva i vztah člověka k půdě zásadním způsobem ovlivnily tři následující revoluce: kognitivní revoluce (s počátkem asi před 70 000 lety), zemědělská revoluce (asi před 12 000 lety), vědecká revoluce (s počátkem před pouhými 500 lety). Kognitivní revolucí je nazýván proces, kdy u člověka došlo k postupné změně komunikace a způsobu myšlení, jež jej jako živočišný druh vyneslo na vrchol potravního řetězce. Kognitivní revoluci je možno považovat za
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=