PŮDA – PŘEHLÍŽENÉ BOHATSTVÍ 47 4. Nejběžnější půdy ČR i jiných oblastí světa srovnatelných podmínkách. Kyselejší prostředí pak snižuje celkovou biologickou aktivitu a ovlivňuje i složení společenstev půdních mikroorganismů, zejména ve prospěch hub. Velký význam má v lesních půdách mykorhiza, symbiotické soužití kořenů stromů s houbami, ve kterém symbiotické houby umožňují kořenům dřevin mnohem účinnější příjem vody a živin, a naopak kořeny poskytují houbám organické látky pro jejich stavbu a jako zdroj energie. Jedním z nejcharakterističtějších specifik lesních půd je pak existence nadložních organických horizontů tvořených opadem v různém stadiu rozkladu a přeměny organické hmoty. Na zemědělských půdách nebo půdách s jiným způsobem využití se nadložní horizonty buď vůbec nevytvářejí, nebo jsou obděláváním zamíchány do orničního horizontu. Typicky lesními půdami jsou půdní typy kambizem, kryptopodzol, podzol, v lese můžeme najít také pseudogleje, gleje, rankery, rendziny, pararendziny, méně často i stagnogleje a organozemě. 4.6 Půdy v jiných oblastech světa V různých částech světa s odlišnými klimatickými a geologickými podmínkami nacházíme půdy, které jsou v České republice jen okrajové, jako andozem z vulkanických popelů (pyroklastik), smonice (též zvaná vertisol), zasolené půdy solončak a slanec (čili solonec), nebo které v české klasifikaci půd vůbec nejsou. Může se jednat o půdy vznikající v pouštních a polopouštních oblastech, kde suché podmínky vedou k druhotnému zvýšení obsahu sádrovce (gypsisoly), uhličitanů (calcisoly), či křemičitanů (durisoly). hromadění oxidů železa a hliníku hluboké zvětrávání Obr. 37. Ferralsoly jsou půdy vytvářející se ve vlhkých tropech. Jsou velmi silně a hluboko zvětralé a vyznačují se výraznou červenou (případně žlutou) barvou způsobenou vysokým obsahem krystalizovaných oxidů železa. Mají poměrně nízkou úrodnost. (Foto: L. Borůvka)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=