PŮDA – PŘEHLÍŽENÉ BOHATSTVÍ 11 1. Půda počátek lidských dějin. Lidé začali vyrábět nástroje, vznikla kultura a náboženství. Stále však byl převažujícím způsobem obživy lov a sběr. S vývojem poznání lidé postupně zjistili, že je pro zajištění potravy spolehlivější některé rostliny cíleně pěstovat. V důsledku toho nastal přibližně před 12 000 lety převratný zlom ve vývoji lidstva – zemědělská revoluce. Dodnes pochází přes 90 % kalorií, které lidstvo živí, z pšenice, rýže, kukuřice, brambor, prosa a ječmene, tedy z rostlin, které naši předci v tomto období postupně začali cíleně pěstovat. Obdělávání půdy a pěstování plodin znamenalo zajištění bezpečnějšího a stabilnějšího způsobu obživy a následně přineslo rozsáhlé a zásadní změny ve vývoji společnosti. Protože k zajištění obživy společnosti stačilo, aby se této činnosti věnovala pouze část jejích členů, byl postupně vytvořen prostor pro vznik dalších specializovaných profesí (truhláři, kováři, ranhojiči, ševci apod.) a společenských kast (vládcové, kněží, vojáci, poddaní apod.). Došlo k první demografické explozi. Hospodaření s půdou se stalo nezbytnou podmínkou pro další rozvoj lidské společnosti. Jako jediná ze základních složek životního prostředí se půda (v podobě pozemků) stala předmětem soukromého vlastnictví. Větší vlastníci půdy patřili k těm bohatším společenským vrstvám. V době před zemědělskou revolucí byla téměř celá plocha našeho území pokrytá lesy. Rostoucí poptávka po úrodné zemědělské půdě vedla k přeměně lesů na pole a pastviny. Poměr mezi lesní a zemědělskou půdou se za dobu od zemědělské revoluce měnil. Dnes zemědělská půda zaujímá přes polovinu plochy našeho státu. Drobní zemědělci, sedláci i šlechta, kteří po staletí hospodařili na svých pozemcích, si hodnotu půdy uvědomovali Obr. 2. Následky odlesnění a eroze v Řecku. (Zdroj: reckovdetailech.cz)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=