PŮDA – PŘEHLÍŽENÉ BOHATSTVÍ 17 2. Vznik a složení půdy podnebí – teplota a srážky se významně podílí na rychlosti chemických reakcí a probíhajících pochodů při formování půdy. organismy žijící v půdě i rostliny mají význam při tvorbě, transformaci a rozkladu organických a minerálních látek a jsou důležitou součástí půdní organické hmoty. Jejich působení rovněž umožňuje vznik humusu a průběh řady důležitých procesů v půdním systému. voda ovlivňuje oxidační a redukční procesy a pohyb složek půdní hmoty. Dále se uplatňuje při zvětrávání tím, že při zmrznutí zvětšuje svůj objem a může prohlubovat trhliny, které v hornině již existují. Z vodního roztoku čerpají kořeny rostlin živiny a voda je nepostradatelná pro všechny živé organismy v půdě. reliéf území, nadmořská výška, sklon a expozice svahů ovlivňují vlhkost a teplotu půdy (mikroklima). Konfigurace terénu tak působí nepřímo a odráží se v intenzitě transformačních a transportních pochodů a v charakteru vegetace. člověk svými zásahy reguluje průběh půdotvorného procesu. Jeho vliv může být jak pozitivní, tak i negativní. čas podmiňuje vyhranění půdního typu. Stářím půdy se rozumí doba, po kterou působí půdotvorné faktory nerušeně, zejména faktor biologický (organismy). Čím delší je doba, tím výraznější je vývoj dané půdy. 2.2 Nejběžnější půdotvorné substráty v ČR a jejich charakteristika Česká republika má velmi pestrý horninový pokryv a značnou členitost. Naše půdy mohou proto vznikat na rozmanitých půdotvorných substrátech a rovněž kvalita půdy je do značné míry na nich závislá. K hlavním půdotvorným substrátům patří: spraše (na spraších jsou nejkvalitnější, hluboké, hlinité půdy bez skeletu); nivní sedimenty, sprašové hlíny, svahové hlíny, tufy bazaltového a andezitového složení, vápnité jíly, slínovce, slíny, opuky, ruly, svory a fylity (vznikají na nich kvalitní až dobré půdy, hluboké až středně hluboké, hlinité, bez skeletu); zvětraliny dioritů, syenitů, amfibolitů, bazaltů, paleobazaltů, gaber, fonolitů a trachytů (vznikají na nich slabě podprůměrné půdy, hluboké až středně hluboké, bez skeletu); štěrkopísky říčních teras, dolomity, vápence, jílové břidlice, jílovce, křemenné diority, granity, granodiority (vznikají na nich slabě podprůměrné až podprůměrné půdy, středně hluboké, skeletnaté);
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=