22 PŮDA – PŘEHLÍŽENÉ BOHATSTVÍ 2. Vznik a složení půdy Barva půdy Barva ovlivňuje přítomnost barevných součástí, mezi něž patří např. sloučeniny železa, které zbarvují půdu žlutě, hnědě nebo červeně. Významné jsou dále sloučeniny manganu, které zbarvují půdu hnědočerně až nafialověle. Uhličitan vápenatý a kaolinit zbarvují půdu bělavě, šedavě nebo žlutavě stejně jako křemen a jíl. Naopak humus zbarvuje půdu do hnědé anebo hnědočerné barvy. Barva půdy se v pedologii popisuje pomocí speciálních tabulek (obr. 15). Obr. 15. Munsellova tabulka k určení barvy půdy. 2.4.2 Voda v půdě Voda je nezbytná pro všechny formy života na Zemi. Je rovněž klíčová pro celou řadu půdních procesů. Půdní voda je součástí koloběhu vody v přírodě (obr. 16) a je spolu s vodou podzemní součástí podpovrchových vod. Hlavním zdrojem vody v půdě jsou atmosférické srážky. Voda infiltrující do půdního prostředí pak postupuje z povrchových vrstev přes nenasycenou, tzv. vadózní zónu směrem k hladině podzemní vody, tedy k nasycené zóně. Mezi těmito zónami je oblast kapilárního vzlínání (obr. 17). Základním ukazatelem množství vody v půdě je půdní vlhkost, kterou zpravidla vyjadřujeme jako podíl mezi objemem vody v půdě a celkovým objemem půdy. Tu můžeme stanovit například pomocí speciálního kovového válečku o definovaném objemu, do něhož odebereme neporušený půdní vzorek. Ten hned po odebrání zvážíme, pak vysušíme a opět
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=