PŮDA - přehlížené bohatství / Bořivoj Šarapatka a kolektiv

24 PŮDA – PŘEHLÍŽENÉ BOHATSTVÍ 2. Vznik a složení půdy půda nedokáže dlouhodobě zadržet. A pak je to bod vadnutí, což je tak nízká vlhkost, že již rostliny nedokáží vodu z půdy přijímat. Dále je důležité, jak rychle se voda v půdě pohybuje. V tomto případě je významným ukazatelem hydraulická vodivost daného prostředí, která závisí na velikosti a rozložení pórů. Například se dá předpokládat, že v hrubozrnných materiálech je hydraulická vodivost vyšší než v jemnozrnných. Režim půdní vody, tj. vlhkost a směr jejího pohybu dolů či nahoru, také závisí na infiltraci vody na povrchu (tj. na srážkách či závlaze), výparu z povrchu půdy (evaporace) a transpiraci rostlin (souhrnně evapotranspiraci) a v případě, že je hladina podzemní vody v blízkosti povrchu, na kapilárním vzlínání z této hladiny. V souvislosti s půdní vodou jsou popisovány tzv. hydrické režimy, které souvisejí i s formováním určitých půdních typů. V případě, kdy je infiltrace vyšší než evapotranspirace, hovoříme o promyvném režimu, při němž může vznikat například podzol. Na druhém pólu bude výparný režim s vyšší evapotranspirací. Pokud se kapilárním zdvihem dostanou soli do půdního profilu, budou vznikat zasolené půdy. Někde uprostřed může být nepromyvný vodní režim, při němž vznikaly například černozemě. V souvislosti s koloběhem vody a se změnou klimatu je velmi důležitá schopnost rychle infiltrovat srážkovou vodu do půdy a dále ji v půdě zadržet. Tato schopnost půdy závisí především na její textuře, struktuře a obsahu organické hmoty. Výrazně ji mohou omezit degradační vlivy, jako např. zhutnění či eroze. Z pohledu zadržení vody v zemědělské krajině je tedy důležité udržitelné hospodaření s dostatečnou dodávkou organické hmoty do půdy a realizace opatření proti degradaci půdy, která jsou naznačena v kapitole 5. 2.4.3 Chemické vlastnosti půdy K nejdůležitějším chemickým vlastnostem půdy patří její prvkové a mineralogické složení. Od něho se odvíjí charakter půdního sorpčního komplexu (tvořeného koloidními látkami, např. jílovými minerály, humusem, který má schopnost poutat ionty) a zásobenost půd živinami, které jsou nepostradatelné pro půdní úrodnost a růst rostlin. Dále sem patří půdní reakce, obsah uhličitanů a solí a obsah i kvalita humusu. Půdní reakce, která určuje, zda je půda kyselá, neutrální nebo zásaditá, patří k základním vlastnostem půd a má vliv na půdotvorné procesy a přeměny organické hmoty v půdě, na růst vyšších rostlin i na edafon. Reakce půdy závisí na půdotvorném substrátu a na klimatických podmínkách, kdy v oblastech

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=