PŮDA – PŘEHLÍŽENÉ BOHATSTVÍ 25 2. Vznik a složení půdy s vyšším úhrnem srážek dochází k vymývání bazických kationtů a bývá zde i kyselejší reakce půdy. Jaké prvky v půdě najdeme? Obsah prvků v půdě je velmi rozmanitý a souvisí se složením litosféry (obr. 18), ale i s půdní organickou hmotou. Prvky lze rozdělit na makroelementy, které tvoří převážnou část půdní hmoty a mikroelementy, které se vyskytují v mikro množstvích. Největší zastoupení v půdě mají kyslík (O), křemík (Si), hliník (Al) a železo (Fe), které tvoří zhruba 90 % obsahu prvků v půdách. Kyslík se nachází nejen v minerální části půdy, ale je také v organických látkách, je součástí půdní vody a půdního vzduchu. Křemík s hliníkem tvoří kostru půdní hmoty. V půdě je velmi významný i uhlík (C), který je obsažen v karbonátech, organických sloučeninách a v oxidu uhličitém v půdním vzduchu a roztoku. Jeho obsah v půdě je asi 20x vyšší než v litosféře a je podstatnou součástí organické hmoty. Velmi významné z makroelementů jsou živiny důležité pro růst rostlin: dusík (N), fosfor (P) a draslík (K). V zemědělství jsou tyto prvky dodávány do půdy ve formě hnojiv. Z dalších makroelementů můžeme zmínit vápník (Ca), hořčík (Mg), síru (S) či sodík (Na). Mezi mikroelementy řadíme např. bór (B), mangan (Mn), měď (Cu), molybden (Mo) a zinek (Zn), kobalt (Co), jod (I), fluor (F), které mají rovněž význam ve výživě rostlin. V půdě se mohou vyskytovat i potenciálně rizikové prvky, mezi něž zařazujeme např. arzén, olovo, kadmium, chrom, rtuť, které se mohou v půdě vyskytovat přirozeně (v půdotvorném substrátu) nebo mohou být do půdy vnášeny činností člověka. Jejich obsahy jsou v půdách sledovány v rámci monitoringu. Obr. 18. Prvkové složení půdy. (zdroj: https://www.google.com/ search?q=elemental+composition+of+soil) kyslík křemík hliník železo vápník sodík draslík hořčík ostatní
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=