26 PŮDA – PŘEHLÍŽENÉ BOHATSTVÍ 2. Vznik a složení půdy Koloběh dusíku Při studiu chemických vlastností půd není studován pouhý obsah jednotlivých prvků, ale i procesy, které v kolobězích prvků probíhají. Představit si to můžeme na příkladu koloběhu dusíku. Jeho zásoby v půdě úzce souvisejí s půdní organickou hmotou. Dusík je v půdě fixován buď fixací bakteriemi žijícími v symbióze s vikvovitými rostlinami (např. r. Rhizobium) nebo nesymbiotickou fixací volně žijícími bakteriemi (např. r. Azotobacter). Dále se do půdy dostává dešťovými srážkami, ze zbytků rostlin či odumřelých organismů, v zemědělství pak i hnojivy. Dusík obsažený v organických sloučeninách je postupně zpřístupňován pro rostliny v procesu mineralizace. Opačný proces, kdy je anorganický dusík převáděn do organických forem se nazývá imobilizace. V procesu mineralizace vznikají i dusičnanové formy (proces nitrifikace), které jsou přijatelné rostlinami, ale tento dusík může být z půdy i vyplavován, neboť je v půdním prostředí značně pohyblivý. Schematicky je koloběh dusíku znázorněn na obr. 19. Příjem N rostlinami a edafonem Půdní organická hmota NH4 + denitrifikace volatilizace amoniaku nesymbiotická fixace atmosférická depozice symbiotická fixace hnojiva úroda fixace na koloidech eroze nitrifikace mineralizace imobilizace vyplavování NO3 - NO3 - NO2 - NH2 + 2.4.4 Biologické vlastnosti půdy Za biologické vlastnosti půd se považují nejrůznější charakteristiky společenstev půdních organismů a biologických procesů. Této problematice je detailněji věnována následující kapitola. Obr. 19. Koloběh dusíku. (podle Gardiner, Miller, 2008, Brady, Weil, 2002 a dalších zdrojů upravil Šarapatka)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=