PŮDA – PŘEHLÍŽENÉ BOHATSTVÍ 27 3 Život v půdě Půda je nedílnou součástí suchozemských ekosystémů, někdy je na ni nahlíženo i jako na samostatný ekosystém. V minerálních půdách tvoří organická hmota zhruba 5 % její hmotnosti. Tento organický podíl sestává z větší části z mrtvé organické hmoty (cca 85 %), a dále pak zahrnuje kořeny rostlin a půdní organismy neboli edafon (dohromady cca 15 %). Edafon tvoří velké spektrum organismů a půda je tak označována za největší genový rezervoár na Zemi. Pokud bychom spočítali, jaký podíl zaujímají půdní organismy z celkové hmotnosti půdy z hektaru plochy do hloubky 20–30 cm, pak bychom zjistili, že se jedná o desetinu procenta, počítáme‑li se 4 tunami organismů na hektar. I přesto mají nezastupitelný význam pro fungování nejen půdy, ale i suchozemských ekosystémů a života na Zemi. Půda bez života není půdou, ale pouhým substrátem, který by nebyl schopen zajistit prostředí pro rozvoj rostlin. Obr. 20. Kávová lžička půdy obsahuje zhruba tolik organismů, kolik je lidí na světě. Bez tohoto počtu a diverzity by nebyl život na Zemi. 3.1 Život v půdě Edafon zahrnuje organismy od mikroskopické velikosti (bakterie, archea, houby a řasy) až po obratlovce. Jejich druhová rozmanitost je obrovská a jejich třídění podle druhů by bylo nepřehledné. Proto se používá členění podle funkčních vlastností, životního cyklu nebo, nejčastěji, podle velikosti těla. Toto členění v sobě zahrnuje funkci edafonu v půdě, životní strategie, nároky na potravu i na ekologickou niku. Podle tohoto rozdělení jsou v půdě dvě velké skupiny: půdní mikroorganismy a živočichové, které dále dělíme na mikro- mezo-, makro- a megaedafon. Mezi půdní organismy neřadíme rostliny ani jejich části, i když jejich život s půdou úzce souvisí a zásadním
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=