30 PŮDA – PŘEHLÍŽENÉ BOHATSTVÍ 3. Život v půdě kontrolu chorob a škůdců atd. Eliminací některé z funkčních skupin může dojít k zásadnímu porušení funkce půdy a k její postupné degradaci. Některé z těchto funkcí popisujeme jako příklady v následujícím textu. 3.2 Půdní organická hmota a její dekompozice (rozklad) Půdní organická hmota, a to nejen její živá, ale i neživá složka, má v půdě klíčové postavení a je základem pro kvalitu a „zdraví“ půdy. Její význam souvisí s fyzikálními, chemickými i biologickými vlastnostmi půd. Má vliv na stabilitu agregátů, infiltraci a zadržení vody, provzdušňování půdy, pozitivně ovlivňuje poutání a zpřístupňování živin v půdě. Pro edafon je potravním zdrojem, ovlivňuje jeho biologickou rozmanitost a aktivitu. Současně je půdní organická hmota produktem metabolismu edafonu a na jeho funkční diverzitě závisí její stabilita a kvalita. Kdyby nebylo aktivity edafonu, organické zbytky vstupující do půdy by se rozkládaly velmi pomalu, v půdě by se hromadila nerozložená organická hmota, neuvolňoval by se dostatek živin pro rostliny a půda by přestala plnit svou funkci. Hlavním zdrojem organických látek, které se dostávají na půdu nebo do ní, je biomasa nadzemních částí rostlin, kořeny, kořenové výměšky (exsudáty) a odumřelé organismy. Opad z nadzemních částí rostlin tvoří podle typu ekosystému zhruba 25 % (louky) až 80 % (lesy) vstupu rostlinných zbytků do půdy. To, jak se bude organický materiál rozkládat, je ovlivněno tím, jestli zůstává na povrchu půdy nebo je v půdě, v přímém kontaktu s půdními částicemi. V jehličnatém nebo smíšeném lese na kyselých půdách, kde převažuje kyselý opad z jehličí bohatý na fenolické látky a vstup Obr. 23. K zamyšlení: Organická hmota v půdě je základem pro uživení 4–10 tun organismů na hektar. To je ekvivalentní 10–20 dojnicím na hektar. Obvyklá intenzita chovu na zemědělské půdě nepřekračuje 1 dojnici na hektar.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=