PŮDA – PŘEHLÍŽENÉ BOHATSTVÍ 45 4. Nejběžnější půdy ČR i jiných oblastí světa Půdní typ organozem, dříve rašelinová půda (obr. 36), je půda, jejíž profil je tvořen alespoň 50 cmmocným, ale někdy i několikametrovým organickým (rašelinovým) horizontem, kde lze často i ve velké hloubce rozlišit pletiva původních rostlin. Vzniká na zamokřených plochách, v horských polohách s vysokými srážkami a omezeným odtokem, v terénních sníženinách apod. Rašeliny většinou představují unikátní ekosystémy se vzácnými druhy rostlin, takže řada z nich jsou chráněná území. Některé půdní typy jsou na území ČR poměrně vzácné, jako například andozem – půdy pyroklastik (vulkanických popelů), solončak – půdy s vysokou akumulací rozpustných solí nebo slanec – alkalické půdy s vysokým obsahem výměnného sodíku. Poměrně malé zastoupení mají také těžké jílovité půdy z bobtnavých smektitických jílů, které mění při ovlhčení a vysychání svůj objem, nazývané smonice. Půdní typy vytvořené nebo výrazně ovlivněné člověkem jsou popsány dále. T – rašelinový horizont Obr. 36. Půdní typ organozem. Hluboký rašelinový horizont T je tvořen převážně nerozloženými rostlinnými zbytky, kde často i ve velké hloubce můžeme rozlišit původní rostlinná pletiva. (Foto: L. Borůvka) 4.3 Antropogenní půdy Zvláštní skupinou jsou půdy, u nichž má významný nebo hlavní vliv při jejich vývoji člověk. Jedná se o půdy ve městech, průmyslových areálech, oblastech dotčených těžbou nerostných surovin, vojenských prostorech, nebo na plochách změněných dopravními stavbami. Půdní typ kultizem se původně vyvíjel běžnými půdotvornými procesy, je ale ovlivněn lidskou činností více, než je běžné obdělávání a hnojení. Vzniká při mimořádném zapravování zúrodňovacích materiálů do ornice (např. velká množství
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=