46 PŮDA – PŘEHLÍŽENÉ BOHATSTVÍ 4. Nejběžnější půdy ČR i jiných oblastí světa organických hnojiv v zahradních půdách), dále pak hloubkovým kypřením, zapravením izolačních folií apod. Antropozem je půda vytvořená z člověkem nakupených substrátů získaných při těžební a stavební činnosti na důlních výsypkách, skládkách nebo ve městech; její vlastnosti závisejí na druhu ukládaného materiálu a na způsobu jeho uložení, úpravy a rekultivace. 4.4 Půdy využívané zemědělsky Nejúrodnější půdy, s dostatkem živin, s příznivou půdní reakcí (ani příliš kyselou, ani příliš zásaditou), dostatečně hluboké, jako jsou zejména černozemě, černice, šedozemě a hnědozemě, se využívají nejčastěji jako orné půdy, případně pro pěstování speciálních plodin (zelenina, chmel apod.). Jako orné půdy, nebo alespoň pro pěstování trvalých travních porostů (luk a pastvin), se velmi často ale musejí využívat i půdy s pouze střední či dokonce podprůměrnou úrodností, jako jsou luvizemě, kambizemě, pseudogleje, smonice, či pararendziny. Poměrně úrodné bývají také fluvizemě, mohou být ale ohrožovány záplavami. Zrnitost půd, půdní reakce a další půdní vlastnosti musejí být brány v úvahu při volbě pěstovaných plodin, protože každá plodina má jiné nároky na půdní (ale i klimatické) podmínky. 4.5 Půdy v lesích Lesní půdy mají některé odlišnosti od půd s jiným, zejména zemědělským využitím. Je u nich zřejmý menší přímý vliv člověka na jejich vývoj a vlastnosti, daný delší dobou mezi výsadbou stromů a těžbou dřeva (často i více než 100 let). Lesní půdy nejsou pravidelně obdělávány, nezavlažují se, většinou se nepoužívá hnojení. Koloběh živin v lesním ekosystému je po poměrně dlouhé období uzavřen: živiny odebrané z půdy se vracejí do půdy v podobě opadu a nedochází k jejich pravidelnému odnosu sklizní. Lesní porost kromě ochrany před erozí také vytváří stabilnější mikroklima, takže v lesních půdách nedochází k tak výrazným výkyvům teplot jako u holých půd nebo půd jen s bylinnou vegetací. Lesní půdy se většinou nacházejí na méně úrodných stanovištích a v méně přístupných polohách než půdy zemědělské, na svazích, ve vyšších nadmořských výškách apod. Jsou často mělčí a více kamenité, což je dáno především historicky, neboť v úrodnějších polohách byly původní lesní porosty nahrazeny zemědělským využitím. Jsou obvykle kyselejší než zemědělské půdy ve
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=