PŮDA – PŘEHLÍŽENÉ BOHATSTVÍ 59 5.3 Ohrožení půdy ve světě V celosvětovémměřítku je půda ohrožena stejnými procesy degradace, jako je tomu u nás. Jedná se zejména o erozi, ztrátu organické hmoty, kontaminaci a zábory zemědělských půd. V mnohých zemích jsou však významné i další způsoby degradace půdy. V souvislosti se změnou klimatu se stává stále větším problémem tzv. desertifikace, což je rozšiřování suchých oblastí a pouští. Typickým příkladem je rozšiřování Sahary směrem na jih, ke kterému dochází v oblasti tzv. Sahelu. Ale nejenom suché oblasti Afriky jsou tímto problémem ohroženy. Oblasti postižené suchem zahrnují přes 40 % zemského povrchu a žije na nich okolo 35 % světové populace. Desertifikace je aktuální již i v Evropě, především v jižních státech v oblasti Středomoří. Desertifikace může být urychlována také činností člověka, především nevhodným způsobem hospodaření, které vede k vysoušení krajiny, a v některých oblastech i pastvou hospodářských zvířat. V aridních oblastech, ve kterých převažuje výpar nad srážkami, často dochází k zasolování půdy (obr. 48). Zasolování (salinizace) půdy znamená, že se v půdě hromadí soli, které jsou rozpustné ve vodě. Jde o soli z mateční horniny, které obsahují draselné, hořečnaté, vápenaté, chloridové, síranové, uhličitanové, hydrogenuhličitanové a sodné ionty. Soli jsou rozpouštěny ve vodě a ta je kapilárními silami vynáší k povrchu. Když se voda odpaří, soli zůstávají na místě. Rozlišuje se primární a sekundární zasolování. Primární zasolování znamená, že se sůl nahromadí v důsledku jeho vysokého obsahu v matečném materiálu nebo v podzemní vodě. Obr. 48. Salinizace je problémem i některých stepních oblastí světa. (Foto: B. Šarapatka)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=