PŮDA – PŘEHLÍŽENÉ BOHATSTVÍ 33 3. Život v půdě je zaplněn vodou, která vytlačí vzduch, a v půdě ubývá kyslíku. Při nízké vlhkosti mají organismy dostatek kyslíku, ale nedostatek vláhy a biologická aktivita je omezena nedostatkem vody. Optimální aktivita je v půdách, kde je zhruba 50 % pórů zaplněno vodou. Organismy zde mají dostatek vody i kyslíku, v půdě převažují aerobní organismy a anaerobní organismy - bakterie, archea a kvasinky přežívají pouze v uzavřených prostorech. Když se vlhkost dále zvyšuje, většina aerobních organismů začne být omezena nedostatkem kyslíku. Začnou se rozvíjet anaerobní organismy a život v půdě se nezastaví, pouze zpomalí. V dlouhodobě zamokřených půdách se tak hromadí organická hmota. Půdní reakce je další důležitý faktor. Neutrální pH je optimální pro rozvoj organismů i dostupnost živin pro rostliny. V kyselých i alkalických půdách se dostupnost živin i oživení půdy snižuje. Typ vegetace ovlivňuje vstup organické hmoty do půdy – její množství, kvalitu i distribuci, zastínění povrchu půdy a tím i její teplotu, dostupnost vody i živin. Obecně platí, že vysoká druhová rozmanitost rostlinného pokryvu podporuje i druhovou rozmanitost edafonu. Druh a růstové stádium rostlin určuje obsah organických látek v rostlinných zbytcích a tím i jejich rozložitelnost. Mladá rostlinná pletiva obsahují hodně jednoduchých cukrů (mono- a disacharidy) a škrobu (polysacharid), aminokyselin a bílkovin, v suchém listovém opadu převažují celulózové látky a lignin, v jehličí fenolické látky, ve dřevě lignin, v plodech a semenech cukry, škrob nebo tuky apod. Nejrychleji, řádově v rozsahu několika hodin až dnů, jsou rozložitelné jednoduché cukry a aminokyseliny, hůře pak celulóza a hemicelulóza (měsíce). Nejpomaleji je rozkládána organická hmota obsahující značné množství ligninu, jeho komplexy s celulózou a fenolické látky. Když tohle víme, pak nás neudiví, že listový opad zmizí z roku na rok, zatímco jehličí nebo dřevo najdeme i po několika letech. Sloučeniny vzniklé rozkladem vstupující organické hmoty jsou následně stabilizovány ve složitém procesu humifikace a spojovány do nových a složitějších struktur organických látek, které jsou v půdě mnohem stálejší a odolnější vůči rozkladu. Tato část organické hmoty obsahuje látky, které mají poločas rozkladu ve stovkách až tisících let (např. huminové kyseliny a humin). 3.3 Okolí kořenů – rhizosféra Jak už jsme zmínili výše, naprostá většina půdních organismů je heterotrofních a pro svůj život potřebuje organickou hmotu. Místa bohatá na organické látky jsou místem největší biologické aktivity s největším počtem organismů. Jsou jimi povrchové horizonty půdy, místa s odumřelými těly
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=