34 PŮDA – PŘEHLÍŽENÉ BOHATSTVÍ 3. Život v půdě organismů a v půdě nejdůležitější, blízké okolí aktivně rostoucích kořenů, které nazýváme rhizosférou. Živé kořeny vylučují do svého okolí mnoho organických látek, které hromadně nazýváme rhizodeponie. Zahrnují širokou škálu sloučenin od nízkomolekulárních látek, jako jsou jednoduché cukry a aminokyseliny, přes biologicky aktivní látky, až po fenolické látky a polysacharidy, nebo celé buňky oloupané z povrchu kořene a zejména z rostoucí kořenové špičky (obr. 25). Rostlina tak může v závislosti na druhu, růstu i charakteru prostředí ovlivňovat vlastnosti svého bezprostředního okolí, zpřístupňovat si živiny nebo naopak vázat toxické látky a ovlivňovat rozvoj organismů. Rostlina si vytváří svůj vlastní mikrobiom, který pro ni uvolňuje živiny i chrání ji před patogeny. Tím, že z kořene každým okamžikem uvolňuje snadno dostupné a biologicky aktivní látky, akceleruje aktivitu mikrobiomu v rhizosféře, který pak vedle lehce rozložitelných látek rozkládá i hůře rozložitelnou půdní organickou hmotu a uvolňuje další, pro rostlinu jinak nedostupné živiny. Rhizosféra, která je místem nejdynamičtějšího rozvoje edafonu, je klíčovým prostředím pro rozvoj půdy, přestože tvoří podle typu ekosystému „pouze“ 5–25 % půdy. Důležité je, že do rhizosféry se organické látky uvolňují postupně během celého vegetačního období. Tím se zajišťuje plynulý přísun organických látek pro mikrobiom na straně jedné a přísun živin pro rostlinu na straně druhé. Množství organických látek uvolněných do rhizosféry není malé. Na louce může tvořit až 30 % nadzemní i podzemní biomasy rostlin. Uvolňováním rhizodeponií do okolí Obr. 25. Organické látky vylučované kořeny rostlin do rhizosféry. (Šantrůčková a kol., 2018) lyzáty a mrtvé epidermální buňky mucigely produkované rostlinami a polysacharidy mikroorganismů žijících na kořeni kořenové exsudáty buňky kořenové čepičky mucigel chránící kořenovou špičku těkavé organické látky látky vylučované mykorhizou
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=