PŮDA – PŘEHLÍŽENÉ BOHATSTVÍ 39 4. Nejběžnější půdy ČR i jiných oblastí světa nízké teploty apod.). Mezi organické horizonty se řadí také horizonty rašelinové (T), kde mocnost vrstev organické hmoty může dosahovat až několika metrů. Dnešní půdy se vytvářely v období mladších čtvrtohor (holocénu), tedy nejvýše necelých 12 tisíc let. Starší půdy dnes můžeme najít jako pohřbené, v hlubších vrstvách, překryté novějšími uloženinami. V jiných případech došlo k přeměně dříve vyvinutých půd pozdějšími půdotvornými procesy. Tak vznikly například v krasových oblastech výrazně žlutě nebo červeně zbarvené půdy (terra fusca a terra rossa), jejichž výrazné zbarvení je pozůstatkem jejich vývoje v dobách, kdy se zdejší podnebí podobalo dnešním tropům či subtropům. 4.2 Hlavní půdní typy v České republice V České republice se v současné době používá pro klasifikaci půd Taxonomický klasifikační systém půd ČR (Němeček a kol., 2011), který je univerzální pro půdy v ČR s jakýmkoliv využitím (zemědělské, lesní, městské…) a je s větší či menší spolehlivostí převoditelný na mezinárodní klasifikační systém. Rozlišuje 26 půdních typů rozdělených do 15 referenčních tříd. Litozem má v profilu hned pod tenkým humusovým horizontem A v hloubce do 10 cm pevnou mateční horninu (R). Tento půdní typ nacházíme zejména v horských polohách nebo na obtížně zvětratelných horninách, podobně jako ranker, který je hlubší, ale stále nemá vyvinuty vnitřní horizonty a je velmi silně kamenitý. Zatímco ranker se vytváří ze silikátových hornin (granitů, rul apod.) a má proto obvykle kyselou reakci, rendzina (obr. 28), která se vytváří ze zvětralin karbonátových hornin Obr. 28. Půdní typ rendzina se tvoří z rozpadů karbonátových hornin, např. vápenců. Má poměrně příznivé chemické vlastnosti, ale často je často mělká nebo silně kamenitá. (Foto: B. Šarapatka) Ah humusový horizont Crk rozpad karbonátových hornin Rk karbonátová hornina – vápenec
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=