54 PŮDA – PŘEHLÍŽENÉ BOHATSTVÍ 5. Kvalita a degradace půdy Cestou k omezení projevů eroze na erozně ohrožených půdách je zejména zmenšení půdních bloků, organické hnojení, protierozní osevní postupy, vhodná agrotechnika, ochranné zatravnění a budování technických protierozních opatření, jako jsou meze, hrázky, průlehy, protierozní nádrže aj.; na lesních půdách pak hrazení strží, zalesňování, či používání vhodné mechanizace. 5.2.3 Acidifikace Česká republika stále patří v Evropě k oblastem s vysokou úrovní kyselé depozice. Acidifikace (okyselování) je proces, který je možné definovat jako snížení nebo ztrátu schopnosti udržovat v jistém rozmezí stabilní pH. Je to přirozený proces, který je však urychlován a zhoršován lidskou činností. Jak k tomu dochází? Kromě vlivu dopravy a spalování fosilních paliv je to zejména používáním kysele působících hnojiv na zemědělské půdě, ať už minerálních (dusíkatá hnojiva) či statkových (kejda). Dále k acidifikaci přispívají kyselé deště, odebírání vápníku z půdy plodinami, intenzivní závlahy či pěstování monokultur. Zhoršuje se kvalita humusu, s poklesem pH půdy souvisí i destrukce půdní struktury a zvýšení náchylnosti půdy k erozi. V horských půdách se pak v důsledku nízkých teplot, vysokého úhrnu srážek, půdotvorného substrátu, pomalého zvětrávání a přirozeně nízkého množství bazických kationtů projevuje vliv kyselých dešťů nejdříve. V důsledku kyselé depozice, ale i změn druhové skladby původních lesních porostů na smrkové monokultury zde probíhá okyselování půdy i rozkladem opadu jehličí v kombinaci se zvýšenou kyselou depozicí. Nejpostiženější území s lesními společenstvy jsou ošetřována vápněním. Vápnění na úpravu pH a pro doplnění tohoto prvku probíhá i na zemědělských půdách (obr. 44). Obr. 44. Vápnění zemědělské půdy pro úpravu pH. (Foto: R. Vácha)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=