PŮDA – PŘEHLÍŽENÉ BOHATSTVÍ 57 5. Kvalita a degradace půdy nejdůležitějším se řadí např. polychlorované bifenyly, polychlorované dioxiny, polycyklické aromatické uhlovodíky, organochlorové pesticidy a řada dalších. Ke vstupu nežádoucích prvků a látek do půd dochází emisemi z průmyslu (obr. 47) a dopravy, odpadní vodou, při průmyslových haváriích a rovněž používáním agrochemikálií a odpadních látek v zemědělství. Mezi nejvíce znečištěné patří půdy v okolí skládek odpadů, u chemických a jiných továren, sléváren a dalších zařízení těžkého průmyslu, kolem rafinérií, čerpacích stanic pohonných hmot a ropovodů, ale i v nivách řek, kam se kontaminanty dostávají při povodních. Dále to mohou být staré ekologické zátěže například v bývalých vojenských újezdech, zemědělských a jiných brownfields. Při kontaminaci půdy dochází k narušení základních funkcí půdy (např. útlum mikrobiální činnosti a procesů humifikace), k průniku kontaminantů do povrchové i podzemní vody a do potravních řetězců. Výrazně zvýšený obsah kontaminantů v půdě pak může způsobit přímé ohrožení lidského zdraví u osob pohybujících se dlouhodobě na půdě (např. zemědělci). Vyčištění kontaminovaných půd je jeden z nejdůležitějších a nejobtížnějších ekologických problémů současnosti. Dekontaminační technologie, které rozkládají nebo přeměňují polutanty (změna chemické struktury), reprezentují termické, biologické a chemické metody. Biologické metody jsou široce používané pro řadu organických polutantů. Cílem dekontaminace půd je odstranění kontaminujících látek a navrácení lokality k původnímu nebo náhradnímu využití. 5.2.7 Pokles biodiverzity Život v půdě a role jednotlivých skupin edafonu popsané v kapitole 3 jsou důležité pro fungování ekosystémů a poskytování ekosystémových služeb. To však může být negativně ovlivněno lidskými aktivitami. Pokles Obr. 47. Zplodiny z průmyslu obsahují kontaminanty, které se dostávají při deštích do půdy a dále do potravního řetězce. (Foto: R. Vácha)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=