Ve dnech 24. až 26. května 2010 se v Římě konal čtvrtý celosvětový workshop o digitálním mapování půd. Během tří dnů jednání workshopu, kterého se zúčastnilo více než 120 lidí skutečně z celého světa, snad s výjimkou Antarktidy, bylo předneseno 73 příspěvků, další 32 příspěvky byly prezentovány formou posterů. Poměrně velký prostor byl věnován také diskusím jednotlivých témat. Zaměření jednotlivých příspěvků bylo dosti praktické.

Byly řešeny otázky využití starších existujících půdních dat, tzv. „legacy data“, jejichž příkladem v ČR jsou údaje Komplexního průzkumu zemědělských půd. Jednotlivé příspěvky řešily, jak tyto údaje, které byly získány jinými metodami, než je např. náhodné či naopak nějakým objektivním způsobem optimalizované vzorkování, zpracovat pomocí moderních pedometrických metod, jak je doplnit o další údaje, upravit, využít a ověřit. Poměrně velký počet příspěvků se věnoval převedení polygonových dat na rastrové mapy nebo harmonizaci různých zdrojů map na hranicích států či jiných správních jednotek, kde se mnohdy v tradičních mapách objevují nepřirozené ostré přechody mezi půdami způsobené odlišným způsobem průzkumu nebo třeba jen subjektivním přístupem jednotlivých pracovníků. Také byly představeny pokroky v ambiciózním projektu globalsoilmap.net, jehož cílem je vytvořit půdní mapu celého světa v síti 90 x 90 m.

Další část příspěvků se věnovala získávání a použití různých doplňkových dat, jako jsou vedle dálkového průzkumu Země různé pozemní způsoby měření, tzv. „proximal sensing“, kam patří použití spektrálních přístrojů, zejména v infračervené oblasti spektra, elektromagnetické indukce (EMI), gamaskopických metod či měření magnetických vlastností půd. Objevily se i kombinace jednotlivých metod měření, což v případě metod, které odrážejí vlastnosti v různých hloubkách, znamená poměrně komplexní popis celého profilu, nikoliv pouze svrchní vrstvy půdy, jak se digitálnímu mapování mnohdy vytýká. Objevila se i práce využívající jako doplňkové údaje pro půdní průzkum fytocenologický popis stanoviště, což svým způsobem osvěžuje principy lesnické typologie.

Z aplikací digitálního mapování půd, které byly na workshopu řešeny, lze zmínit mapování půdních vlastností, vymezování areálů půdních jednotek, mapování zranitelnosti a poškození půd degradačními procesy, či místně specifické způsoby hospodaření, tzv. precizní zemědělství.

Jako nejlepší myšlenka tohoto workshopu byl zvolen a oceněn příspěvek Gérarda Heuvelinka z University Wageningen v Nizozemí, který představil principy půdního informačního systému SIS+, který vedle zdrojových dat ukládá i modely pro tvorbu různých odvozených a aplikovaných map, takže každý uživatel si může vytvořit mapy podle vlastního výběru pomocí těchto modelů, aniž by bylo nutné v systému ukládat objemné soubory všech map. Systém se přitom neustále může rozrůstat o nové modely. Další výhodou je to, že se běžný uživatel vůbec nemusí dostat třeba k chráněným zdrojovým datům, a přitom může se systémem pracovat a mapy si vytvářet. Na tomto příspěvku spolupracoval během svého pracovního pobytu v Nizozemí i ing. Radim Vašát, pracovník Katedry pedologie a ochrany půd České zemědělské univerzity v Praze.

Digitální mapování půd má samozřejmě největší význam v zemích, kde půdní informace chybí nebo jsou málo podrobné. To dokládá i skutečnost, že vedle vědeckých špiček digitálního mapování se workshopu účastnila například i řada ministerských úředníků z Austrálie, kteří si nedostatek informací o půdách a obrovský potenciál digitálního mapování půd uvědomují. Workshop ale ukázal, že digitální mapování půd má co nabídnout i zemím, kde jsou k dispozici rozsáhlé půdní databáze, mezi které se rozhodně může řadit i Česká republika.

Na závěr workshopu se konala zajímavá exkurse s představením pěti půdních profilů více či méně ovlivněných člověkem v půvabné krajině Toskánska, z nichž pro nás nejzajímavější byl barevně výrazný Alisol, a se zastávkou ve starobylém městě Siena.

Příští, 5. celosvětový workshop o digitálním mapování půd proběhne opět za dva roky, místo konání ale ještě nebylo rozhodnuto.

Účastníci 4. celosvětového workshopu o digitálním mapování půd při exkursi nad půdním profilem na vinici v Toskánsku

Prof. Dr. Ing. Luboš Borůvka

Katedra pedologie a ochrany půd

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Česká zemědělská univerzita v Praze

Katedra pedologie a ochrany půd České zemědělské univerzity v Praze ve spolupráci s Komisí pedometriky při Mezinárodní unii věd o půdě a ve spolupráci s Českou pedologickou společností pořádá 30. srpna až 3. září 2011 v zámeckém hotelu Třešť na Českomoravské vrchovině mezinárodní konferenci Pedometrics 2011. Konference Pedometrics se koná každé dva roky, naposledy to bylo v loňském roce v Pekingu, a představuje vždy nejnovější poznatky v oblasti zpracování pedologických dat moderními výpočetními metodami pokročilé statistiky, prostorové statistiky apod. I příští konference bude klást hlavní důraz na představení pokroku ve vývoji a zavádění nových metod ve zpracování a hodnocení půdních údajů, aby se tak obsahově odlišila od více prakticky a aplikačně zaměřeného workshopu o digitálním mapování půd, o němž je řeč výše. Mezi tématy konference budou vzorkování půd pro průzkum a monitoring, geostatistické metody v pedologii, fuzzy metody, Bayesiánská statistika v pedologii, zpracování signálu dálkového průzkumu Země pro pedologické účely, modelování půdy a krajiny, 3D modelování, analýza nejistot, šíření chyb, hodnocení nepřesností, ale také vazby s jinými pedologickými obory. Součástí programu bude i exkurse do okolí s odborným i kulturně poznávacím programem.

Věřím, že se na této konferenci představí výrazně i česká pedologie. Více informací se bude postupně objevovat na internetové stránce konference http://www.pedometrics.org/2011/

Luboš Borůvka