Seminář se konal na Přírodovědecké fakultě UK v Praze 21. ledna 2010. Mírně nad dvacet centimetrů nového sněhu neodradilo ani odbornice a odborníky na půdu ze vzdálenějších černozemních oblastí panonského typu a proto se sešlo mírně nad dvacet účastníků.

Ve stručném resumé předkládám průběh a závěry jednání, které rozdělím na dvě části. V první [A] probíhala diskuze k otázkám vyřčených již na pozvánce a ve druhé [B] představili tři účastníci své inovační návrhy k naší klasifikaci půd. Prof. Němeček poslal své písemné vyjádření dodatečně a skupina lesnických pedologů poskytla již připravené písemné návrhy na úpravu stávající klasifikace. Anketa se příliš nepovedla, odpovědí se vrátilo pod limitem vyhodnotitelnosti. Všechny písemné podklady, které jsem dostal od přednášejících a diskutujících ukládám do složky „inovace klasifikace“ tak, aby byly k dispozici pro další rozhodování. Zmíněné tři příspěvky v pdf mohu zaslat.

1) Zajistit větší komplexnost pojetí půd v klasifikaci, tzn. zařazení půd mimo okruh zemědělských a lesnických jako např. subakvických, semiterestrických, urbánních atd. a průběžně pracovat na doplnění klasifikace o jednotky, které jsou v půdním průzkumu zaznamenávány, ale klasifikační systém neumožňuje jejich jednoznačné zařazení (podrobnější příklady v části [B]).

2) Shromažďovat důkazy o existenci půdních jednotek, které v naší klasifikaci jsou, ale v půdním krytu nebyly v žádném průzkumu popsány (andozemě) a nebo jejich „existence“ má spíše rekonstrukční povahu, to znamená jejich existence je podmíněna již neexistujícími faktory, případně jenom relikty jejich většího zastoupení (některé zasolené půdy).

3) Všichni účastníci se shodli na názoru, že je dobré pokračovat v aktualizaci a vylepšování naší národní klasifikace půd, i když je jasné, že v článcích do cizojazyčných časopisů budeme používat klasifikaci nebo klíč WRBS a USDA. Jednoznačná ekvivalence mezi těmito systémy pro půdní jednotky především nižších úrovní není a ani být nemůže, proto jednotlivé případy musíme hodnotit individuálně.

4) Otevřená zůstává vhodnost rozdělení některých referenčních skupin a doplnění subtypů a nižších jednotek. Patří mezi ně např. rozdělení regozemí, které zahrnují veškerou zrnitostní škálu (písčité › jílovité), protože jsou hodnoceny především podle fyzikálních vlastností a matečných hornin - to znamená vytvoření typu arenozem. Dále např. subtypové úrovně kryický (pro různé typy), karbonátový pro pelozem, andický pro kambizem, zavedení umbrisolů, atd.

5) Trvale slabším místem naší otevřené klasifikace půd je třídění matečných hornin a posuzování starých (paleo) horizontů, formovaných pedogenezí v minulých geologických dobách a nebo jenom v odlišném klimatu. Objektivnější setřídění matečných horniny sice nezasáhne do vlastního klasifikačního systému, ale přispěje k nutné diferenciaci uvnitř velkých skupin půd jako kambisolů, podzosolů a stagnosolů. Posuzování starých půd a nebo identifikace jejich horizontů v rámci dnešních půd jsou složité a musí vycházet z pojetí polygenetických a polycyklických půd, resp. půd pohřbených. Podrobněji v části [B].

Luděk Šefrna v příspěvku „Cryosols – kryozemě v Česku?“ představil výsledky výzkumu na Přírodovědecké fakultě UK, kde jsou shrnuty a diskutovány výsledky několikaletých sledování dynamiky kryogenních pochodů v našich horách, které se projevují vznikem typických geomorfologických a půdních procesů a forem. Teplotní režimy těchto půd byly získány profilově na typických strukturních půdách nad hranicí lesa Sudetských pohoří a jejich morfologie byla podrobně popsána a porovnána s obdobnými půdami typických cryosolů subarktických oblastí i obdobných hor Střední Evropy jako Vogéz a Karpat. Dynamikou regelačních cyklů a vyvinutostí morfologických forem jako thufury, pruhy, sítě, kruhy a polygony z tříděného půdního materiálu jsou si velmi podobné. V diskuzi byly všechny diagnostické znaky a režimy konfrontovány s Cryosoly a Gelisoly v klasifikacích WRBS a USDA. I když u nás není splněna jedna z důležitých podmínek, existence permafrostu a jejich rozloha je mírně marginální, tak bychom měli mít možnost tyto půdy zařadit. V této fázi poznání alespoň na úrovni subtypové s označením kryický pro typy litozem, ranker, kambizem, kryptopodzol a podzol.

Doc. Zdeněk Vašků ve svém příspěvku „Česká pedologická společnost – půdně klasifikační seminář“ obšírněji rozvinul svůj komentář k jednotlivým bodům z pozvánky. Ze zajímavé části konkrétních návrhů na úpravu klasifikačního systému půd vyjímám heslovitě následující:

Dále na základě vlastních zkušeností s určováním půd doporučuje úpravy v referenčních skupinách Leptosol, Fluvisol (oddělit koluvizem), Vertisoly - smonice zařadit pod Černisoly a mnoho dalších úprav na nižší úrovni v různých referenčních třídách. Zabývá se také redakčními a editačními nepřesnostmi vydání našeho klasifikačního systému, které jsou mnohde zavádějící.

Z písemných připomínek prof. Němečka, nejpovolanějšího klasifikátora našich půd, který byl také nejčastějším diskutujícím na semináři, vybírám následující. Semináře ke klasifikaci jsou potřebné, protože je třeba jí dále rozvíjet. Musí se týkat i klasifikace půdotvorných substrátů (jimiž jsou převážně sedimenty), diagnostiky struktur půdního pokryvu a formování půdně-geografických regionů v měřítku Evropy. Nezbytné je i sledování nových trendů v geostatistice, rozvíjení e-SOTER a digital soil mapping, využívajících vedle DEM, DPZ řady pozemních (radar) měření, včetně hodnocení profilů zaměřených půd. Vedle použití našeho TKS (19991, upravená verze vyjde v 2010) je nezbytné používat WRB v publikacích psaných anglicky a i Soil Taxonomy při řešení některých otázek taxonomického systému. Je nutno aktivně působit i na vývoj WRB, hlavně na jednotné používání prefixů a sufixů a jejich preference. V dalším komentáři připomíná, že klasifikační systém je přírodovědný a umožňuje zařadit všechny půdy na našem území. Jeho posláním je využitelnost při mapování půd a je základním podkladem praktických interpretací. Považuje také dosavadní návrhy na doplňky za diagnosticky neprůkazné.

Seznam úprav požadovaných z pohledu lesních pedologů (doc. Vavříček, ing. Macků, ing. Smejkal) byl předán v papírové podobě. Jedná se o zásahy v téměř všech referenčních skupinách na úrovni subtypové a nižší. Tento materiál archivuji pro další jednání a na dalším semináři může tvořit jeden z projednávaných bodů.

Semináře ke klasifikaci našich půd jsou užitečné a doufám, že vyústí v návrh na úpravu dosavadního klasifikačního systému. Jeho příští jednání budu iniciovat v červnu, kdy snad již nebude sníh a to opět na stejném místě a nebo na Suchdole. Elektronické verze příspěvků zašlu na požádání a nebo budou ke stažení ze stránky Pedologické společnosti. Na hojnější účast se těší

Luděk Šefrna